Writers Tears

Irsko 19. a počátku 20. století bylo zlatou érou jak pro irskou whisky, tak, možná shodou okolností, pro velké irské romanopisce, básníky a dramatiky. Irsko bylo tehdy předním producentem whisky na světě a rodištěm literárních gigantů, včetně spisovatelů jako George Bernard Shaw, Oscar Wilde, WB Yeats, Lady Gregory, James Joyce, Samuel Beckett a Bram Stoker, abychom jmenovali alespoň některé.

Mnozí z těchto skvělých spisovatelů se příležitostně uchýlili do svého místního veřejného domu, kde mohli čerpat inspiraci ze svých postřehů každodenního života a zároveň si užívat pohodlí své oblíbené whisky.

Irští whisky baroni se bouřili proti tomu, aby se od Coffeyho Stillse objevilo to, co považovali za podřadné zrno, mimo požitek spisovatelů z dramu. Baroni chránili tradice, které umožnily jejich úspěch, a v té době se jeden styl whisky držel vysoko nad všemi ostatními. Známá jako „šampaňské irské whiskey“ byla mistrovská směs kotlíkových a sladových whisky, obojí destilované v měděných nádobách. Oblíbilo si ho mnoho velkých irských spisovatelů té doby... samozřejmě méně pro jeho inspirativní vlastnosti, jako spíše pro jeho plnou, lahodnou chuť a krémovou texturu! Říkalo se, že je to tak baví, že když plakali, měli slzy od whisky.

Tehdy ještě nikdo neuvažoval o tom, že partnerství mezi písařem a whisky se mělo během století, které následovalo, téměř úplně vytratit, protože whisky baroni bojovali s vnímanými neduhy technologických, obchodních a jiných válek... tedy až doteď.