Masi Agricola

Světoznámé vinařství, založené v 18. století, patřící rodině Boscaini již po šest generací. Základní myšlenkou výroby vína je zdůraznění osobitosti jednotlivých vín při zachování charakteru Veneto. V Masi Agricola se zpracovávají hrozny z vlastních vinic pomocí starých tradičních technik i pomocí supermoderní technologie.

Toto vinařství je považováno za strůjce vinařské revoluce ve své oblasti. Od roku 1958 bylo Masi hlavním vinařstvím při tvorbě „cru“ vinic v Amarone. V roce 1964 představilo své Campofiorin a tím dalo vzniknout nové kategorii vín vyrobených dvojitou fermentací. Masi také pracuje na vývoji stylu Amarone používáním nových vinifikačních a „appassimento“ technologií.

Hugh Johnson jej nazval „zkušebním kamenem vinařství z Veneto”. Nádherná a obsáhlá vína typu Amarone della Valpolicella jsou toho důkazem. Amarone od Masi pravidelně dosahují více než 90 bodů v různých hodnotících žebříčcích světových periodik. Logo Masi dnes najdeme na zajímavých vínech nejen z Veneto, ale i z Toscana, Trentino a Argentiny. V současné době řídí vinařství prezident společnosti Sandro Boscaini a jeho děti Alessandra a Raffaele.

Tajemství Amarone

Můžeme říci, že se jedná o jedno z nejznámějších vín z Veneto. Název Amarone dostalo víno proto, aby se odlišilo od sladkého vína Recioto. Traduje se, že Amarone vzniklo vlastně náhodou. Výrobce, který chtěl vyrobit Recioto, zapomněl víno v sudech. Víno pokračovalo ve fermentaci, až se všechen cukr prokvasil
na alkohol. Tím vznikl opak Reciota (tedy suché víno z vysokým obsahem alkoholu) a tak víno dostalo název Amarone, což volně přeloženo znamená „velmi hořké". První záznamy o výrobě jsou již z roku 1938, ale oficiálně se s tímto vínem začalo obchodovat až v roce 1953. Status DOC pak získalo až v roce 1990.

Již od začátku bylo velmi úspěšné a dobře prodejné. Celková produkce Amarone představuje pouze 10% produkce celého regionu Veneto. Amarone se vyrábí prastarou metodou, která se nazývá „appassimento" (sušení hroznů) a používají se odrůdy Corvina (40-70%), Rondinella (20-40%) a Molinara (5-25).
V prvních dvou týdnech měsíce října se nejlepší a ideálně vyzrálé hrozny sklízejí z vinic a umísťují do dřevěných beden nebo na bambusové police. Hrozny se nechávají sušit po dobu 36-48 hodin v místnostech, kde se řídí vlhkost a proudění vzduchu.

Hrozny jsou potom ponechány na starých farmách na kopcích asi do půlky ledna. Na těchto farmách jsou velké otvory nebo okna pro volné proudění vzduchu, životně důležité při sušení hroznů. Moderní producenti tento proces sušení kontrolují ve speciálně upravených „sušírnách", kde mají možnost kontrolovat všechny klimatické faktory a tím předejít nechtěnému napadení hroznů botritidou (takto napadena může být pouze Corvina). V lednu váží hrozny asi o 27-45 % méně (liší se dle odrůdy), mají vyšší podíl sušiny a tím koncentrovanější obsah cukru. Celý proces sušení obvykle trvá asi 120 dní (u každého vinaře jiné). Po jemném vylisování kvasí hroznová šťáva po dobu 30-50 dní ve velkých slovinských dubových sudech při přirozených teplotách. Víno je ponecháno na kvasnicích, které se v pravidelných intervalech promíchávají, dále je přemístěno do 30 až 40ti hektolitrových sudů, kde pokračuje alkoholové kvašení, které povzbuzují kvasinky Saccaromices Bayanu. Zároveň dochází také k sekundární malolaktické fermentaci. Následně výroba pokračuje
stařením v dubových sudech po dobu 20-30ti měsíců (Allier a Slovinský dub, 600 l). Na závěr se víno filtruje, stáčí a ještě ukládá na zrání v láhvi na dobu minimálně 6 měsíců.